Friedrich Wilhelm Botschen, sedmý a nejmladší syn z tkalcovské rodiny z Porýní, se narodil 7. 5. 1829 ve Viersenu, v Severním Porýní – Vestfálsku. Jeho otec Hermann Botschen (někdy uváděn Johann Hermann) provozoval ve Viersen čp. 44 přádelnu sametu. Matka Gertrud, pocházela z rodiny Irmen ve Viersen. Rodinný původ předurčil jeho další osud. Již jako žák obecné školy se seznámil s prací na ručním tkalcovském stavu. Ihned po vyučení začal pracovat ve svém řemesle. Rodina byla početná, a tak se část sourozenců vydala do světa hledat nové možnosti, možná i s otcovým finančním přispěním. Pruská oblast Porýní byla již tehdy přece jen průmyslově „přeplněna“, kdežto takové Rakousko skýtalo ještě mnohé možnosti (obdobné to bylo i u ústeckých Wolfrumů, kteří přišli z bavorského Hofu). Bratři Friedrich Wilhelm a Johann Botschen se nejdříve usadili v Petrovicích. Společně založili přádelnu sametu a hedvábí už v roce 1853. V roce 1862 přesídlil F. W. Botschen s manželkou a dětmi do Libouchce. F.W. Botschen byl bezesporu pozoruhodnou osobností a schopným podnikatelem. Dokázal vybudovat podnik, který zaměstnával na 300 zaměstnanců s velkou exportní kapacitou. Při lázeňském pobytu císaře v Teplicích byl s bratrem Johann Karlem představen císaři. Na otázku místodržícího hraběte Thuna, zda by si cenil šlechtického titulu nebo titulu komerčního rady, oba tituly odmítl a pravil, že by si cenil titulu za svou dlouhodobou a potřebnou práci. Kromě nabídky práce a vedení firmy byl činný i v řízení a dění obce Libouchec. Po roce 1899 se stal prvním obecním radním. Částkou 150 000,- korun zřídil fond, kterým podporoval tkalce a jejich děti. Jako mecenáš kostela v roce 1897 přispěl částkou 1000 zlatých na pořízení barevných skleněných oken v presbiteriu a na nový gotický oltář o rok později (pravda ten starý byl příliš vysoký a zakrýval ta jeho nová okna). Přispěl k řešení finanční krize v obci, když se v nesnázích ocitla libouchecká spořitelní záložna, Spar und Vorschusskasse. Pokladník ve spořitelně Eugen Hitschel zpronevěřil v roce 1905 180 000 korun. Pro obec získal dům čp. 73 a hostinec Lehngut (čp. 233). Z hostince učinil Německý národní dělnický domov (Deustchnationales Arbeiterheim). Za zásluhy byl jmenován druhým čestným občanem obce, prvním byl roku 1882 děkan Josef Pilz 12.5.1806 – 22.1.1891 (od 1851 působící v Libouchci). F. W. Botschen zemřel 19. prosince 1913 ve věku 84 let a pochován byl ve své hrobce.
Pochovaní členové rodiny Botschen
Z dosud zjištěných informací byla nejspíš první pochovanou osobou v hrobce manželka podnikatele Wilhelmine Botschen, která zemřela 6. 1. 1907. O rok později, 11. 11. 1908, byl do hrobky uložen syn Franz Albert Botschen (*3.12.1858 Viersen), který zemřel v Stoningtonu ve státě Connecticut na východě USA ve věku 33 let (†10.7.1892 Stonington) a poté i sám Friedrich Wilhelm Botschen, který zemřel 19. 12. 1913 stářím. Druhý syn, Bruno Botschen (*30.10.1860 Petrovice 164) zemřel údajně 21. 2. 1915 (odlišný údaj o úmrtí na pamětní desce padlých vojáků v kostele v Libouchci, kde je uveden datum 15.1.1915 a místo úmrtí Ujvidek – zemřel pravděpodobně na frontě) a je rovněž pohřben v hrobce. Poslední byl do hrobky pochován pravnuk zakladatele Helmut Botschen (*5. 9. 1920 Libouchec), jenž zemřel 13. 11. 1936 v obci Čejetice (okr. Mladá Boleslav), syn Petera Botschena a Adelheid rozené Zehart (pochována v rodinné hrobce na hřbitově v Libouchci).